7.4.2023

Dlouho očekávaná Velikonoční vyjížďka se málem nekonala díky rozmarům počasí. Naštěstí se v našich řadách našel dostatek dobrodruhů, jež se nikdy ničeho nezaleknou. Navzdory ledovým podmínkám se vyjelo.

A co by to bylo za pořádnou vyjížďku, kdyby nezačala drobnými nezdary. Zazvonil telefon a místo srazu se rázem přesunulo do Fénixovy nory. Ten měl totiž problém s karburátorem, jež začal téct.

Pepino a Brutal opustili BRUTAL TEMPLE OF CHROME GOD 266 a vyjeli do FÉNIX BURROW 861. Fénix mezitím již problém vyřešil, tak se v hlavách, bezpečně uložených v přilbách, rodily ty nejlepší plány na cestu. Nakonec jsme se shodli na trase, která vedla na Žermanickou přehradu.

Na teploměru palubové desky Brutalovy Žáby byla ručička na nule. Cesta však byla lemována nádhernou zasněženou krajinou a mokrý a studený vzduch jí postupně vykolísal až na -8°C. Babetty spolu s motocyklem značky Puch se rozhodly, že si řeknou o péči – ztrácelo to dech. Zjištění bylo velice překvapivé – zamrzal karburátor.

Ale ani to nás neodradilo a na Žermanickou přehradu jsme dojeli. Palečky studěly, ale stálo to za ten uspokojivý, téměř až hřejivý pocit tohoto malého vítězství.

Poté nás ještě čekala cesta zpátky, kupodivu jak už jsme byli vymrzlí, pocitově to byla ta teplejší část cesty. Fénix ještě párkrát vyklepal led z karburátoru a jinak nás vesměs nepotkalo nic prazvláštního až do chvíle, kdy jsme dojeli k Orlovskému hřbitovu, jež se pro nás stal rozcestníkem a každý jsme jeli svou cestou.

Poté, co se od nás Fénix odloučil, si ho ještě odchytli městští strážníci pořádku a domluvili mu, aby si zprovozuschopnil světla.

I to by se dalo počítat jako úspěšné završení opravdu kulervoucího výletu na opravdu kulervoucích strojích. 65km v netypických podmínkách pro jednostopou jízdu na našich duších nezanechalo žádnou jizvu a ve vzpomínkách řidičů i ostatních obyčejných lidí, jež nás v tento čas viděli, se již nyní rodí legenda o jezdcích… O jezdcích apokalypsy Velkého pátku na sněhu.