30.03.2019

Tohoto krásného, slunečného dne jsme ráno před sedmou hodinou oficiálně započali Expedici Stříbrné jezero, jež se stala do této doby naší nejvzdálenější destinací.

Na blízké benzínové pumpě jsme doplnili nádrže na maximum.

A alejí plnou zlatých dešťů jsme se za krutopřísného dýmení našich výfuků vydali v počtu třech statečných volnému osudu naší cesty.

Po 17,5km si naše netrénované prdélky vydobyly první pauzu, jež se stal Heřmanický rybník.

Po nabrání notného elánu jsme pokračovali v jízdě a to až k dalšímu bodu naší výpravy, Hlučínskému jezeru, vzdálenému přibližně pětatřicet kilometrů.

Poté dále na zámek Kravaře, kde se zrovna konal jarmark. Po obhlídce jsme opět osedlali naše stroje a vydali se do cíle naší výpravy. Stříbrné jezero v Opavě bylo opravdu pěkným místem odpočinku.

Zde jsme svým výskytem pobavili místní, kteří se dosti divili pojízdnosti našich mašin. Díky drobným nedostatkům na Žabkově stojanu jsme museli očima spočinout na hromadném pádu našich babett. A to hned 2x. Naposledy jsme se pokochali místním výhledem na jezero a vyrazili na oběd do místní hamburgerárny.

Zde jsme využili našich nesčetných znalostí a maximálně vybavili naše motocykly naprosto neproniknutelným systémem zabezpečení.

Po občerstvení jsme vyjeli směr Pěchotní srub OP_S10 Křižovatka, kde jsme ocenili sílu našich předků.

Poté jsme navštívili zámek Velké Hoštice a opět se vydali v pokračování této dobrodružné cesty směr areál Československého opevnění Hlučín-Darkovičky, kde jsme opět museli uznat zvláštním způsobem ohromující sílu 2. světové války.

Následujícím místem pro vychladnutí našich žhavých motorů se stal zámek v Chałupkách v Polsku.

Po zdejším pokochání se krásou místního parku už nám nezbývalo, než se spokojeně vydat nazpět do Orlové.