10.6.2019

Při horkém pondělním počasí, kdy rtuť v teploměru stoupala k 32°C jsme se rozhodli projet. Našim cílem se staly modrá a červená naučné stezky obce Doubrava.

V 11:00 jsme tedy vyjeli. Sice v nízkém počtu dvou jezdců, ale za to plní elánu a síly. Brutalův plán byl projet modrou stezku a to dokonce pozpátku (tedy ne na zpátečku, ale od nejvyššího čísla po nejmenší) a následně se napojit na stezku červenou a tu sjet již posloupně. A tak jsme tedy začali modrým bodem s číslem 5 – DĚTSKÉ HŘIŠTĚ.

Postupně jsme se dostávali na nižší a nižší čísla.

4 – STARÁ CIHELNA

3 – DŮL SEVER

Velice příjemně nás překvapil bod 2, kde byla opravdu nádherná vyhlídka.

2 – VYHLÍDKA

1 – NÁMĚSTÍ

Cestou jsme se setkali s veselým oslíkem na Doubravské farmě. A Brutal tak-tak přežil srážku se čmelákem, kterého srazil v plné rychlosti svou mužnou hrudí, na které zanechal čmelák pohmoždinu velikosti golfového míčku.  Samosebou, že jsme ho nenechali napospas a ochromeného tvorečka jsme přemístili do stínu a podělili se sním o naše zásoby pitné vody.

Následovně jsme objeli okruh červené stezky, jejíž první bod č.1 byl totožným s bodem č.1 stezky modré – NÁMĚSTÍ.

2 – KOSTEL SV. HEDVÍKY

3 – PAMÁTNÍK OBĚTEM DŮLNÍCH NEŠTĚSTÍ

K dokonalosti fotografie s tabulí s bodem 3 si musel Matrix zahrát na popeláře, ale očividně z toho měl radost.

Bodem s číslem 4 byl kostel Husova sboru církve Husitské vedle níž se tyčila bysta mistra Jana Husa.

Dojeli jsme až k dřevěnce a vraceli se na náměstí k poslednímu šestému bodu Národního domu.

5 – DŘEVĚNKA

6 – NÁRODNÍ DŮM

Jelikož ručičky na hodinách k nám byly pořád ještě milostivé rozhodli jsme se tedy, že budeme v našem dobrodružství pokračovat a projedeme se již známou trasou. Tuto trasu jsme letos už jeli v březnu a bohužel jsme si neuvědomili, že příroda se za tu dobu dost změnila a tak se náš výlet proměnil v prosekávání se džunglí.

 

Jakmile jsme se dostali z tohoto zeleného nekonečna, museli jsme před další cestou naše stroje nejprve vymotat ze spárů rostlinstva, kterého nachytali požehnaně.

A po tomto krutopřísném dobrodružství jsme již pohodovým tzv. lážoplážo stylem dojeli do Dolní Lutyně na malé občerstvení v podobě burgeru. Matrix zde stihl zkontrolovat umístění kešky, nebo cache chcete-li. Při konzumaci těchto lahůdek z mletého masa jsme si odpočinuli ve stínu a díky prokopnutým trubkám při odborné práci na výkopech i příjemném chládku.

S plnými bříšky a se znovunabytou silou jsme se rozjeli do svých domovů, kde jsme mohli spokojeně ulehnout k odpočinku po skvěle stráveném dni.